Nocovali jsme ve francouzském Calais a ráno ještě za tmy se nalodili na trajekt k překonání kanálu La Manche. K Doveru jsem se blížili s prvními paprsky slunce, a tak byl pohled na známé bílé útesy opravdu pohlednicový. V tu chvíli jsme netušili, že slunce uvidíme zase až v Čechách.
Zmoženi krátkou nocí, ale natěšeni na první ze dvou zastávek v Londýně jsme se pustili do objevování City of London - vystoupali jsme na Tower Bridge, prozkoumali jsme i útroby strojovny mostu, prohlédli si panorama londýnských mrakodrapů, přešli jsme Temži po Millennium Bridge, který si zahrál v Harrym Potterovi, došli jsme ke Katedrále sv. Pavla. Návštěvu památek ale u mnohých překonala jízda londýnským metrem - od nákupu lístků po samotné cestování přeplněným “tube”.
Večer jsme se přemístili zpět na pobřeží do města Bognor Regis, kde si nás vyzvedly hostitelské rodiny. V anglických domácnostech jsme strávili celkem tři noci. Během těchto dnů nás čekal výlet do doby bronzové, když jsme zavítali k nejznámějšímu komplexu menhirů - Stonehenge, prohlédli jsme si také město Portsmouth a zde kotvící loď HMS Victory, s níž Horatio Nelson vyhrál bitvu u Trafalgaru. Prošli jsme expozici pašeráckých jeskyní v městečku Hastings a posilnili se tradičními anglickými fish and chips. Na zábavním molu v Brightonu ti šťastnější vyhráli sladkosti či plyšáka a mnozí otužilci pak na přilehlé pláži sundali boty a ozkoušeli teplotu vod Atlantiku.
Poslední den strávený ve Velké Británii patřil opět Londýnu - od nultého poledníku jsme sešli k Temži a nalodili jsme se na vyhlídkovou loď, propluli přes nám už známou čtvrť City of London a vylodili jsme se v City of Westminster. Zde jsme si na našem pomyslném listu, co je třeba vidět v Londýně, odškrtli další známé stavby - Westminsterský palác i s Elizabeth Tower nesoucí Big Ben, Westminsterské opatství, Buckinghamský palác. Pro některé ale dojem ze všech těchto budov překonaly ochočené veverky šedé v St. James’s Park, které vyloudily kus svačiny. Při rozchodu v blízkosti Čínské čtvrti jsme dokoupili poslední londýnské suvenýry a někteří ochutnali asijské speciality. S Londýnem jsme se pak rozloučili pohledem z Londýnského oka, které je jedním z největších vyhlídkových kol v Evropě.
Cesta zpět do Čech vedla opět přes Dover - Anglii jsme opouštěli večerním trajektem a poslední noc strávili spánkem v autobuse. Cesta ubíhala svižně a ve dvě hodiny po poledni jsme se v pátek 10. 3. vrátili v pořádku do Rychnova.
A odpověď na otázky z úvodu textu? Mnozí se vraceli s více zavazadly, než odjeli, počasí jsme měli možnost zažít pravé anglické, jak se na březen sluší (ale není špatného počasí, jen špatně oblečení lidé) a angličtinu byli na nějaké úrovni nuceni použít všichni - někdo mluví lépe, někdo přidává pantomimu, ale třeba se tato cesta stane motivací k dalšímu vzdělávání…A některým se splnilo i kočičí přání.
Dagmar Bambušková
